Díky,super!! Mohl bych se ještě zeptat,odkud máte název ultrakopce Potůčník v Hanušovické vrchovině? Ve všech mapách co znám je bezejmenný.Dekuju

1.4.2018, obnoveno 26.6.2020

Už si nepamatuji, ale je pravda, že teď jsem ten název taky nikde nenašel. Takže nejspíš jsem si zavymýšlel, podobně jako to dělali autoři projektu Tisicovky.cz, když narazili na bezejmenný/nepojmenovaný vrchol a pojmenovali ho, často podle nejbližšího pojmenovaného místa. Takových ultrakopců je ale minimum, možná dva, určitě ne víc než tři.

2.4.2018, obnoveno 26.6.2020

Děkuji za odpověď.Nejaky název se ultrakopci dat musí:-) SZ od vrcholu je dole obec Potůčník,něm.Lauterbach.Z od obce je 642 Pršná(prominence jen 42),něm Lauterberg,tj.Čistá hora,podobně jako obec,tj.Čistý potok.Takze název Potůčník by byl spíš pro tu 642,ale ta má jasný český název Pršná.Takze pro ultra 763 je název Potůčník asi vhodný.V knize od p.Gaby je pro 763 název Kozí lom,ale musím ještě ověřit.

6.4.2018, obnoveno 26.6.2020

Mezi Sněžným a Odrancem na ČM Vysočině

25.3.2018, obnoveno 26.6.2020

Díky za tip! Bohužel Bohdalec má prominenci pod 100 metrů. Sedlo s vyšší Pohledeckou skálou (812 m) je jižně od Horního Koníkova a podle geografické mapy ČÚZK leží ve výšce 706-708 metrů. Vrchol Bohdalce má 801 m (podle Wikipedie a Mapy.cz), což dělá prominenci 93-95 metrů, a to na ultrakopec nestačí.

25.3.2018, obnoveno 26.6.2020

Suprově zpracované!
Nenašel jsem informaci, zda-li všechny ultratisícovky jsou turisticky dostupné. Existuje k tomu nějaká souhrnná informace?

1.2.2018, obnoveno 26.6.2020

Ahoj, díky za dotaz. Ne všechny ultratisícovky jsou turisticky přístupné, hlavně z důvodu ochrany přírody. Vrcholy v I. zóně národních parků, v národních přírodních rezervacích nebo ve vojenských výcvikových prostorech, na které nevede značená cesta, jsou oficiálně nepřístupné. Takových je 15:
- Krkonoše: Luční hora, Vysoké Kolo (cesta je, ale neznačená), Kotel
- Krušné hory: Božídarský Špičák
- Beskydy: Kněhyně (cesta je, ale neznačená)
- Šumava (I. zóna): Jezerní hora, Debrník, Stožec, Žlebský kopec, Blatný vrch, Ždánidla
- Šumava (VVP Boletice): Špičák, Chlum, Černý les
- Šumavské podhůří: Plešný
Informace o nepřístupnosti vrcholů jsou na stránkách jednotlivých pohoří, v textu pod tabulkou. Na Google mapách mají nepřístupné vrcholy jinou ikonu (bez puntíku). A v souboru Ultratisícovky.xls (viz stránka Ke stažení) jsou označeny pomlčkou ve sloupci Datum.

11.2.2018, obnoveno 26.6.2020

Ahoj, díky za skvělý web!
Mám 2 návrhy na opravu:
1) Lesní vyhlídka (566 m n.m. Slavkovský les) - 1,5 km na SZ je vyšší vrch Roh (572 m n.m.)
2) Popova skála (565 m n.m. Lužické hory) - sedlo SV od Lückendorfu má podle geoportal.sachsen.de (Reliefkarte) 474 m n.m., tedy prominence pouze 91 m.

13.2.2017, obnoveno 26.6.2020

Ahoj, díky za pochvalu a za 2 návrhy na opravu!
Oba jsem prověřil a je to přesně tak jak píšeš. Opravil jsem to v seznamu (XLSX), v mapě i na stránkách. Po vyřazení Popovy skály klesl počet ultrakopců na 541, v Libereckém kraji na 71 a v Lužických horách na 17.
Ještě jednou díky a budu moc rád za jakékoli další připomínky a návrhy.

21.2.2017, obnoveno 26.6.2020

Ahoj. Navrhuji přidat chybějící ultrakopec: Studený vrch (JZ vrchol) v Doupovských horách. 50°15'45.06"N, 12°58'07.25"E. Výška 572 m. Klíčové sedlo cca 50°16'16.90"N, 12°56'06.68"E má 443 m. Prominence tedy 129 m.

9.4.2017, obnoveno 26.6.2020

Ahoj, díky za nový ultrakopec Studený vrch (JZ vrchol)! Konečně jsem ho přidal, omlouvám se, že to tak trvalo. Prominenci jsem nakonec o 2 metry snížil, protože jsem na mapě Garmin Topo Czech 2015 našel sedlo o výšce 445 m, mimo silnici E442 (umělé prohlubně se nepočítají). Takže prominence 127 m, ale i tak s velkou rezervou jasný ultrakopec :-)

15.10.2017, obnoveno 26.6.2020

Vím, že změnit cosi zavedeného je často Sysifovská práce, ale nebylo by lépe místo zavádějícího, nejasného, diskutabilního pojmu "prominence" používat v této souvislosti mnohem výstižnější slovo "dominance" ?

2.12.2016, obnoveno 26.6.2020

Díky za námět. Slovo dominance by mohlo být názornější a srozumitelnější, protože nejprominentnější hory opravdu bývají dominantní, ale už je bohužel "zabrané" pro něco jiného - dominance je poměr prominence a nadmořské výšky v %.

5.12.2016, obnoveno 26.6.2020

V uvedeném článku píšete, že ""Jizerské hory a sousední Ještědsko-kozákovský hřbet jsou nejvýchodnějšími tisícimetrovými pohořími krkonošsko-jesenické geomorfologické soustavy
Je zde omyl. Nejsou NEJVÝCHODNĚJŠÍMI - - ale NEJZÁPADNĚJŠÍMI.
Žádám o opravu tohoto sdělení. Moc děkuji. S pozdravem Jan Kozák

13.11.2016, obnoveno 26.6.2020

Děkuji za postřeh! Opraveno.

14.11.2016, obnoveno 26.6.2020